Archiv rubriky: Marťas

Mít bar byl jeden z mejch ultimátních cílů, gymnaziálních snů. Intoši kolem mě doufali, že jednou spáchaj knížku, desku nebo film, já mnohem víc nasával atmosféru míst, kde se tyhle řeči vedly, podniků, kde nalejvali nezletilejm, což mi v tý době přišlo jako podmínka sine qua non, jak by měl vypadat dobrej bar. Dneska jsem […]

Skvěle to napsal Zábranský v Herci a truhláři Majerovi: zatímco v Polsku nebo v Maďarsku lidé, kteří mluví o odcházení ze země, ze země skutečně odcházejí, u nás je to trochu jinak: u nás se o odcházení ze země mluví hodně, ale neodchází nikdo. Teda skoro nikdo. Jeden můj známej se před časem rozhodnul odstěhovat […]

Samozřejmě jsem se dostal už v průběhu devadesátejch let k pornografii tištěný; německý pornočasopisy, co tahal na gymplu spolužák Kropáček, kdepak, to bylo jiný kafe než průřez souloží, kterej nabízela ilustrovaná knížka Lidské tělo, již jsem od máti dostal k dvanáctejm narozeninám místo instruktáže o sexu. Zásadním milníkem se ale stalo až osm nahatejch fotek […]

Máti moc nenavštěvuju, to jsem psal, moravskou babičku ještě míň, protože je to skoro tři sta kiláků a co si budem, kdyby člověk hledal důvody, proč se zabít, bude D1 patřit ke žhavejm kandidátům. Babi mám ale moc rád, táhne jí sice na devadesát, ale na bolesti si nestěžuje. K obědu udělá řízky (ví o […]

Asi žádnej herec mi nepřirostl k srdci jako tadyhle Bébel. Video jsme doma nemívali, takže zatímco šťastnější spolužáci mohli čumět na pokoutně získaný akčňárny s Fandamem, Švarcikem nebo Stelounem, můj výběr zůstával omezenej nabídkou tehdejší televize. A co si budem povídat, ta v osmdesátejch letech nebyla zrovna bohatá. Ano, do nějakejch deseti let věku jsem […]

Musím přiznat, že původní verze Facebooku, kde se sdílely fotky obědů, dovolenejch a koček, mi byla mnohem sympatičtější. Ani ne kvůli pomatenejm zemanovcům – roli černý ovce v mý sociální bublině drží strejda z Litvínova, kterej statečně drží hlídku proti hordám muslimskejch migrantů sdílením píčovin z aeronetu. Občas mám chuť mu pod nějakej post napsat, že […]

Mám rád svůj hood. Se svým jménem koneckonců ani nemůžu jinak – už slovutná kapela Majklův strýček zpívala, že Martin má rád Žižkov. Nejde ale o to konkrétní místo; když jsem byl s Terezou, měl jsem podobně rád Vinohrady, a myslim, že bych si podobným způsobem dokázal oblíbit klidně třeba i Nusle, Smíchov nebo tu blbou […]