Proti buznám fakt nic nemám. Mám mezi nima spoustu kámošů a vlastně za ně i tak trochu bojuju, minimálně, když se moje máti celá orosí při představě, že by i gayové mohli mít regulérní svatbu nebo že by nějakej její sladkej vnouček udělal coming-out, že je taky pytložvejk.

Trpělivě jí pak vysvětluju, že i muž teplý jako plamen může být cool, i když to moc nepomáhá –  ale třeba to jednou pochopí, tak jako pobrala, že kupónová privatizace nebyla úplně košer a že nejlepší filmy na světě netočí Hřebejk.

Já sám jsem každopádně rád, že teplej nejsem. A to z jednoho prostýho důvodu: Už takhle mi přijde svět kurevsky složitej a sotva ho vobčas zvládám, takže při představě, že bych to měl komplikovaný ještě co se týče sexuální orientace, už bych asi někde ležel rozpláclej pod nuselákem.

Jako heterák se mám vlastně báječně, zvlášť v Praze a zvlášť ve svým pracovním prostředí, kde gayové nejsou jen čtyřprocentní menšina… protože oni upřímně řečeno už snad ani nejsou žádná menšina. V posledních třech džobech, kde jsem makal, už jich fakt bylo víc než heteráků, což nám ostatním ale aspoň vytvářelo procentuálně výrazně lepší šanci co se týče vábení ženštin. Heterácká chlapská konkurence je v Práglu obecně výrazně nižší a dá se z toho za vhodný konstelace dobře těžit (procentuální zastoupení chlapů, co jsou ochotný souložit a občas se jim postaví, by bylo ještě zajímavější spočítat).

Jako kluk, co je na holky, se navíc nemusím bát, co mý orientaci řeknou rodiče. Nemusím řešit, jak si pořídit děcko a jak zorganizovat svatbu s nějakou holkou, kdybych teda náhodou našel nějakou, co bych si byl ochotnej vzít a ona mě. Mám to prostě všechno mnohem jednodušší, což mě v časech krize vlastně naplňuje optimismem – jednou jsem si přečetl nějakou psychoterapeutickou poučku, po níž jsem si uvědomil, že se fakt cítím subjektivně líp v situacích, kdy jsem chlap. A obávám se, že jako gay bych nejspíš i o nějaký tyhle záblesky naděje a sebedůvěry přišel.

Hlavně jsem ale rád, že nemusím co chvíli číst všechny ty totální sračky, který ze sebe ve veřejným prostoru sypou všichni ti válečníci „za tradiční rodinu“ a „normalitu“, a cítit se jima dotčenej. Z představy, že kdykoliv bych otevřel noviny, vyjeli by proti mně a mejm souputníkům na křížovou výpravu přechytralí mamrdi typu Václava Klause mladšího, Ladislava Jakla a Saši Vondry, asi bych musel hledat co chvíli poslední důvod, proč je všechny nezabít.

hetero

Ale občas se to přehrocuje i druhým směrem.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s