Musím přiznat, že původní verze Facebooku, kde se sdílely fotky obědů, dovolenejch a koček, mi byla mnohem sympatičtější. Ani ne kvůli pomatenejm zemanovcům – roli černý ovce v mý sociální bublině drží strejda z Litvínova, kterej statečně drží hlídku proti hordám muslimskejch migrantů sdílením píčovin z aeronetu. Občas mám chuť mu pod nějakej post napsat, že za jeho zkurvenej život nemůžou alláhovci, ale ty tři exekuce, co má kvůli forbesům, ale mám pocit, že by to rodinný vztahy nikterak nevylepšilo, tak na to kašlu.

Mnohem víc mě sere druhá strana: jsem vysoce podezíravej k lidem, co říkaj jinejm lidem, jak maj žít, protože mám dost starostí s tím, jak mám žít já sám. A když lidi na sockách moudře kážou pravdu a lásku, dopouštěj se často pokrytectví: nedávno jeden známej kupříkladu postoval svoji literární recenzi nedávno vyšlýho pejprbeku, kterej podrobil velmi nesmlouvavý genderový kritice. Nejsem si úplně jistej, zda je pořeba z tohohle pohledu hodnotit humoristickej sešitek určenej primárně k četbě na lehátku o dovolený; samozřejmě pokud měl ten jouda tu potřebu, těžko mu to zakazovat, ale přišlo mi divný, že takhle ušlechtilý myšlenky může rozvíjet cápek, co opustil svou holku s půlročním dítětem kvůli nějaký mladý pichně. Stejně tak revoluční myšlenky jistý levicový publicistky, která nezavře hubu o spravedlnosti pro všechny a sociálním smíru, se mi v hlavě těžko porovnávaj s vědomím, jaký pekla dělala fotrovi svýho syna, když ho opustila kvůli jinýmu, správněji angažovanýmu borci.

Jednu ne zas tak dávnou funkci modrý smrti 2.0 jsem si ale oblíbil mimořádně. Když si dřív chtěl člověk založit účet na nějaký internetový službě, bylo to na dlouhý lokte: vyplňování formulářů a hlavně vymejšlení hesla. Použít stejný jako jinde? To je přece nebezpečný. Použít nějaký jiný? To do příštího vyplňování člověk spolehlivě zapomene. Když se ovšem objevila možnost přihlášení čudlíkem s bílým efkem v modrým poli, můj život se zlepšil víc, než když se objevilo HD porno.

Jediným klikancem (no dobře, dvěma) se člověk elegantně přenese z nehostinný pustiny internetu přes hradbu přihlášení a může využívat roh hojnosti, co mu všeliký internetový appky nabízej. Máš hlad a chceš si objednat z Dáme jídlo? Login with Facebook. Chceš si stáhnout knížku o pokeru ze Scribd? Login with Facebook. Ťing ťong, chuang che, švej žu žu Aliexpress? Jasně, login with Facebook.

Blbý samozřejmě je, že až se jednou finálně naseru na všechny ty chytroprdy zmiňovaný ve druhým odstavci a definitivně Facebook zruším, bude to znamenat určitý snížení životního komfortu. Knížku si nestáhnu, takže budu blbej, pozlacenej fidget spinner za dolar dvacet nekoupim a jídlo si, což je asi nejsmutnější, nedám, takže nejspíš chcípnu hlady. Ale člověk holt musí bejt schopnej přinášet oběti.

https://www.studytutorial.in/wp-content/uploads/2017/06/facebook-sign-in-button.png

Stiskni tlačíko a dostaneš se do ráje.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s