Je leden – pondělí měsíců a všichni hledáme tu správnou relaxační techniku pro rok 2018. Také bych se ráda pochlubila něčím ušlechtilým, ale narozdíl od Danečka v D&S vždy 100% prohraju a narozdíl od Marťase nemám ani sex bez lásky, ani lásku bez sexu a sex s láskou už mi přijde něco jako ta o Šemíkovi – bylo by to cool, ale asi se to vlastně nikdy nestalo.

Jenže odfrknout si od tý řady nešťastných příhod, kterou t.č. můj život připomíná, prostě musím. Když mě život omrzí a jsem tak unavená, že nedokážu ani slézt k Marťasovi na střik, ale nechci bejt zase úplně sama, pustím si 13. komnatu nebo starý Portréty slavných na iVysílání, popř. si poslouchám Portréty na ČRo. A je to venku. Já nejsem lepší člověk. Teda takhle – v práci, v hospodě, na rande i na třídním srazu vám samozřejmě budu svůj VŠ titul a intelektuální zázemí otloukat o hlavu, dokud neomdlíte, ale když jsem Sama doma, tak na se na povrch derou ty tajemné spodní popkulturní proudy, které mi doma zakazovali. Miluju bulvár. Nevim proč. Nechci to, ale je to prostě tak. Proč? Je to sranda, protože lidi jsou trumberové? Nebo jsou krásní a já jim závidím? Kdo ví…

Číst Blesk nebo extra.cz, sjíždět instagramy Dary Rolins a Avíka, to si i sama před sebou připadám jak dement. Ale když je to pořad o pohnutých osudech významných osobností na veřejnoprávním médiu, tak je to hned jiný kafe! Může to bejt de facto to samý, ale jak to má v rohu logo ČT nebo před začátkem znělku Radiožurnálu, tak jsme najednou ve světě, kde jsou média objektivní. Kde se na celebrity nehledá špína, aby se dehonestovaly, ale aby se ukázala jejich lidská stránka. Kde na nebohé (a často velice mrtvé) umělce vytáhnou smradlavý prádlo jiný umělci, kteří by s tzv. bulvárem nechtěli mít co do činění – takže se kolikrát dozvím i víc.

Štavnatý titulky na obskurních webech sice dovedou nalákat, ale ve výsledku se tam dozvím starou belu, dnešní redakční práce spočívá ve stalkování sociálních sítí, a to si dovedu obstarat sama, díky.

Ale magická aura dokumentární žurnalistiky, kterou mé oblíbené relace vyzařují, se skutečně dostane dál. A narozdíl od zpráv o tom, jak se jakási zoufalá muzikálová zpěvačka vdala za nějakýho dementa někde na last minute zájezdu (nezájem), jdou média veřejné služby rovnou k věci – rychlej úvod a pak už rovnou tam, kde to mám ráda a kde to dobře znám. Nešťastná povaha, rozbitá rodina, blbý dětství, alkohol, deprese, pády, hádky… Jsme doma.

 

Snímek obrazovky 2017-11-16 v 22.29.46.png

Já nesleduju bulvár, já se dívám na ČT, prosimtě.

One thought on “ VEŘEJNOPRÁVNÍ BULVÁR ”

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s