Nijak zvlášť netrpím nedělníma depresema – dokážu bejt v píči libovolnej den v tejdnu. Rozdíl je samozřejmě v tom, že v neděli má můj bar zavřeno, takže když to na mě přijde, můžu si postěžovat maximálně Kubovi večer. Když se cejtim na dně během tejdne, můžu si o tom vlastně pohovořit se spoustou lidí, co stojí na druhý straně baru. Teoreticky.

Jenže ať se tvářím sebetragičtěji, když přijde Daniel, kopne do sebe panáka a začne pičovat na to, jak to má on, takový ty problémy, že jeho nová holka chce prcat moc nebo naopak málo, a tváří se, že je to největší problém tohoto světa. Co na to říct? Gáta je trochu empatičtější, ale když si náhodou trochu zafňukám, začne s tím, že nevim, co mluvim, že mi vlastně děsně závidí, jsem svym pánem, žádnej stres v práci, pohoda. Klasika: když si v Česku někomu postěžujete, okamžitě se vás pokusí přestěžovat – a barmani jsou holt od toho, aby poslouchali, ne aby jim kunčafti pofoukávali jejich bolístky.

Nejhorší je, když je to úplně k nevydržení; když je mi tak mizerně, že o tom začnu mluvit, přestože to nikdo moc poslouchat nechce. Když stojim za barem jako temnej pán smutku a chrlim svoje černý moudra, že si lidstvo zaslouží zhynout a to tak, že v krutejch bolestech. “Marťas zas chyt tu svou,” říkaj pak lidi a tiše se pochechtávaj mejm depresivním vizím, usmívaj se a občas mě plácnou po zádech, “ty vole, Marťas, s tebou je někdy taková prdel.” Jak si může někdo myslet, že si dělám srandu? Vždyť i vědci zjistili, že jediní, kdo vidí svět realisticky, jsou lidé s těžkou depresí!

Takže jo, občas je mi tak mizerně, že bych ochotně navštívil sebevražednou budku; jen to zjevně neumím správně podat, takže lidi, co jim o tom vykládám, to považujou spíš za one-man show, stand-up výstup komika za barem. A představa, jak pak choděj a říkaj si věci jako “mě vůbec nenapadlo, že neni v pohodě” mě, musim přiznat, děsí víc než smrt samotná.

Už se ránu blíží
Zlatá rafie
Co ti neublíží
To mě zabije

 

2 thoughts on “ ŽE MI STEJNĚ NIKDO NEVĚŘÍ, JAK JSEM V HAJZLU ”

  1. ..a teď si představ že jsi holka a slyšíš jak takový stav všichni přirovnávají k tomu že máš určitě zas jen „své dny“ a že na ty tvoje nálady nikdo není zvědavý…zajímalo by mě, co všechno by se muselo stát aby okolí věřilo…a co víc..třeba se pokusilo pomoc…
    ale co říct..lidi jsou svině a myslí jen na sebe…a ty výjimky, jako jsme nejspíš my pak trpí depresemi 🙂 takže hlavu vzhůru a zdar představám o své smrti a utápění se ve vlastních myšlenkách…

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s