Klidně mi nadávejte do povrchních puberťaček, ale příslušnost ke kmenu fantasy mi prostě nepřijde sexy. Měla jsem fantasáků plnej gympl a byli to fajn lidi, ale já prostě nechtěla nosit koženej opasek, halit se do černé kápě, mít urousaný vlasy a říkat svýmu klukovi Medvěde. Byla jsem přesvědčená, že to se vám stane jakmile na takovýho J. R. R. Tolkiena třeba jen pomyslíte.

Takže Harryho Pottera bych vám odvyprávěla i kdybyste mě o půlnoci vzbudili, ale Pánovi prstenů jsem se vyhýbala jak Ron Weasley pavoukům.

Všechno to bylo nějaký divný a narozdíl od svůdných jizev ve tvaru blesků a světa, který se +- dal najít na mapě, byl PP mega složitej a zoufale nudnej – začít knížku nekonečnym povídáním o tom, co hobiti dělaj rádi, prostě oddělí zrno od plev.

Mít rád PP mě naučil Michal. A když je někdo fajn, nehraje (zas tak často) Medžiky a rozhodně byste ho nezařadili do kategorie Fantasák, léta tvrdí, že to za to stojí, a pak vás přes dobře namluvenou audioknihu donutí se do toho zaposlouchat, následně přiznat, že to JE jiný než film, takže pak přes slzy ponížení a strach o image MUSÍTE říct, že se vám to líbí, tak to asi musí být láska.

Byla to láska.

Možná by další láskou byl i seriál Game of Thrones, ale přemluvení ke sledování už se náš vztah nedožil. Slyšela jsem, že to je mega složitý. Že tam jsou incesty mezi drakama a že v jednu chvíli to bylo tak moc zašmodrchaný, že všechny charaktery natáhli do kostela a ten zapálili. Moc jsem tomu zkrátka nevěřila a neustále jsem navrhovala jiný (a skvělý…) seriály a oddalovala GoT tak dlouho, až jsme se definitivně rozešli a já teď tak max. můžu sledovat facebook jeho mindžy, jak na to po večerech čuměj spolu.

Já si tudíž z nesledování GoT udělala životní program už tuplem. Jsem dospělá žena, co nepotřebuje lidi, co vypadaj jak z přebalu desky Over the Hump od Kelly Family. Mně stačí láhev dobrý vodky. A je překvapivý, jak moc to na některý lidi působí. Tuhle jsem to nějaký skupince kluků, co u Marťase byla poprvý, vykládala, že jsem nikdy neviděla ani díl a v nejbližších letech to ani nemám v plánu a nijak zvlášť mě to nemrzí. Napřed se úplně zarazili a pak se tvářili, jako bych dokázala odolat zlu. Jako když alkoholik nepije, kuřák nekouří a gambler pošle alimenty.

Nu a kdo ví, třeba to někdy přebolí a já se na to dokážu podívat. Jak se tak znám, tak se mi to nakonec ještě bude líbit a já budu ráda, že to vidim poprvý, zatímco ostatní to budou mít dávno vykoukaný a nikdy to poprvý neuviděj. Háá-háá.

imgres

Takhle se dělá win-win, když jste v prdeli.

One thought on “ ŽE NESLEDUJU GAME OF THRONES ”

  1. Ale knížky Hry o trůny jsou fakt super. Akorát člověka trochu sere, že se seriál od knih postupem času plíživě, ale čím dál víc odlišuje a zároveň se ten samej člověk, kterýho sere, že seriál je jinak než knížky (a přesto by ho chtěl vidět), na něj nemůže podívat, protože si chce nejdřív přečíst knížku a čeká, až pan Martin konečně dopíše další díl (a internet je samozřejmě plnej spoilerů, kterým se nevyhnete). V tomhle případě asi neexistuje win win situace.

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s