PRVNÍ RANDE

Dlouhý roky jsem se ženskejch vlastně bál. Byly to pro mě posvátný, nedostupný spanilý stvoření. Když jsem s nima měl volně konverzovat, byl jsem u toho buď nervózní jak při audienci u Obamy, nebo vzrušenej jak při audienci u Melanie Trumpový v Oválný pracovně, jen sám s ní, když se setmí a z místního rozhlasu začnou hrát Love […]

Read more "PRVNÍ RANDE"

VISÁČI

Dvaadevadesátej byl, co se vývoje moderní populární hudby týká, docela vostrej. Vyšel třeba debut Rejčů, Angel Dust nebo Dirty od Sonic Youth – což jsem ale docenil až zpětně, v tom roce jsem o tom neměl páru. Internety totiž nebyly a rádio jsem neposlouchal. Koncem léta dvaadevadesát jsem ale chodil po Českejch Budějovicích a za peníze […]

Read more "VISÁČI"

ZAČÁTEK PODZIMU

Nikdy jsem netrpěla smutkem z toho, že začíná škola. Mně nevadí pondělí – já nesnáším neděli. Proto, že pak přijde pondělí. A srpen, to je jak neděle, co trvá měsíc. Deprese a strach, že už si nestihnu nic užít, protože pak přijde září, škola a debilský spolužáci, i když samotná realita nikdy nebyla horší než […]

Read more "ZAČÁTEK PODZIMU"

KDYŽ VYHRAJU SÁZKU

Konec radostnýho komunismu a začátku ještě radostnějšího kapitalismu způsobily, že se na trhu objevily tři novinky důležitý pro muže mýho věku: sprostý časáky, zábavní pyrotechnika a kurzový sázení. Ofiko se samozřejmě smělo sázet až od osmnácti a nám bylo třináct, ale když byla za přepážkou Fortuny příliš bdělá strážkyně kasy, vsadil nám ochotnej spoluobčan. Parta […]

Read more "KDYŽ VYHRAJU SÁZKU"

KDYŽ MOJE BABIČKA SLAVÍ DALŠÍ NAROZENINY

Moje babička je cool. Sice už není největší přebornicí přes křížovky celýho Pardubickýho kraje, chodí o dvou berlích pomaleji než maturanti z potítka, a když se jí zeptáte, kdo jí přivezl mlíko, odpoví vám hodinovou rozpravou, během níž shrne kompletní historii Dašic, napráská všechny milostný avantýry nebožky Babočkový z protilehlý bytovky a ještě u toho stihne vyfuckovat […]

Read more "KDYŽ MOJE BABIČKA SLAVÍ DALŠÍ NAROZENINY"