Pozornému čtenáři nejspíš neuniklo, že v plnění nepříjemných povinností nejsem zrovna ukázková bába. A co si nezapíšu, to se nestane už vůbec, takže bez to-do listů neudělám ani krok. To množný číslo je tam správně, neustále jich mám kolem sebe alespoň deset, pár mrňavejch a cca dva velký, který se rozdělujou na podkategorie. Strávila jsem roky hledáním toho správného systému a formátu, ale už to nedělám. Smířila jsem se s tím, že v případě seznamu úkolů je cesta cíl a že, stejně jako v jiných životních oblastech, pro mě neexistuje ten pravej a jedinej. Že každou chvíli potřebuju něco jinýho.

Nějaké zásady ale v tomhle oboru přece jen mám. Nikdy to nezačárám úplně, abych se pak mohla opájet tím, co všechno jsem dokázala. Někdy se několik minut koukám na polovyškrtanej tiket a říkám si, jaká jsem bezvadná. Jasně, jako první mizej víceméně za odměnu úkoly jako koupit prací prášek nebo potvrdit rezervaci letenek. Pak nastoupěj srandy jako zavolat tátovi nebo panu domácímu a to už je slabší. Nu a pak tu máme ty úřady, pokuty, policie, finančáky a revize plynového kotle a to jde do tuhýho.

Samozřejmě, že přemýšlení nad tím úkonem a přehrávání si katastrofických scénářů a příprava argumentů do hádek, které se nikdy nestanou, zabere 50x víc času než úkon samotný, ale kdyby svět fungoval takhle jednoduše… dnes tu nejspíš vůbec nepíšeme blog s tímhle názvem. Zmíněná příprava mě většinou tak vyšťaví, že i když mi pak zbyde síla na vykonání nějaký tý sračky ze seznau, tak si to už skoro nedokážu užít – ale to teda trochu kecám. Odškrtnutí sračky (ona to ani nemusí bejt sračka, ale chápete mě…) se na světě nevyrovná nic. Když si mohu s naprosto klidným svědomím (takový to „volala jsem tam, ale nezvedli mi to, jupíííííí“ NEPLA) něco přeškrtnout, většinou mi to navrátí tolik síly, že to jdu oslavit nejen k Marťasovi, ale kolikrát to pak s Danem táhnem ještě do nonstopáče s jukeboxem.

Ani sebekulatější narozeniny neslavím tak, jak některý ty letitý položky z mých seznamů. Narozeniny jsou tu každoročně, ale kolikrát člověk dojde zkontrolovat stav svých pokut do DPP Na Bojišti?! Zbavit se nefuknční tiskárny??!! Vyřídit se sousedama ten flek na jejich stropě, kterej je jako na potvoru přesně tam, kde mi končí sprcha???!!! To se každej rok skutečně nestává.

Kdo nic neodkládá a vše řeší rovnou, je možná lepší člověk, ale nikdy se mu nedostane tý extáze, co u toho zažívám já. Zním jak všichni moji (pra)rodiče dohromady, ale plnění povinností vážně zvedá a utužuje sebevědomí. Achjo.

57964540.jpg

Profi tip – nechte toho co nejvíc na pátek a pak se naložte do lihu vítězství a zůstaňte v tom oparu dospělosti až do neděle.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s