HOUBAŘENÍ

S přírodou se vzájemně respektujeme, ale žádnej vášnivej vztah to teda neni. Tenhle poznatek jsem si odnesl už z dětství, kdy jsem o víkendech bejval pravidelně evaukuovanej z Prahy na rodinnou daču, kde jsem ovšem oproti očekávání rodičů nedováděl v přilehlých lesích a lukách s vrstevníky, ale zalezl do podkroví a louskal knížku za knížkou. […]

Read more "HOUBAŘENÍ"

ODŠKRTNOUT SI Z TO-DO LISTU TU STO LET ODKLÁDANOU SRAČKU

Pozornému čtenáři nejspíš neuniklo, že v plnění nepříjemných povinností nejsem zrovna ukázková bába. A co si nezapíšu, to se nestane už vůbec, takže bez to-do listů neudělám ani krok. To množný číslo je tam správně, neustále jich mám kolem sebe alespoň deset, pár mrňavejch a cca dva velký, který se rozdělujou na podkategorie. Strávila jsem […]

Read more "ODŠKRTNOUT SI Z TO-DO LISTU TU STO LET ODKLÁDANOU SRAČKU"

ARCTIC MONKEYS

Jsme spolu už víc jak deset let. Přitom když mi brácha v roce 2006 vecpal empétrojky Whatever People Say…, že je to next big thing na poli britskejch kytarovek, kdovíjakou váhu jsem tomu nepřikládal. Navenek podobných kapel byly vůkol tuny. A při mý náklonnosti k žánru jsem si je zvládal víceméně všechny užívat, ať už šlo […]

Read more "ARCTIC MONKEYS"

MOJE KNIHOVNA

Docela dost čtu. Naučil mě to děda, když mi bylo pět, a následujících patnáct let jsem se primárně věnoval právě četbě. Jasně, dělal jsem občas i jiný věci, třeba hrál fotbal, sral učitele a psal poezii, ale především jsem si četl. Vždycky jsem se pobavil, když mi někdo řekl, že mám talent na psaní. Hovno, […]

Read more "MOJE KNIHOVNA"

SUMMER HITY

KMůžu se snažit chodit do všech divadel, cestou do práce poslouchat klasickou hudbu, místo oběda si pustit klasický film a cestou z práce číst klasickou literaturu. Taky že to, hergotfix, dělám, pohrdám většinou současné mainstreamové produkce a chodím skoro každou neděli na výstavy (skoro). Ale přes to všechno tu mám jednu guilty pleasure, přes kterou […]

Read more "SUMMER HITY"

DÁT SI S NĚKYM PANÁKA

Nevybavuju si, že bych někdy odešel z Marťasova baru bez slivovice v bříšku. Alespoň jeden panák tam loupnu vždycky. Když mi tahle pravidelnost došla, logicky jsem přemýšlel: Dřív bych možná počítal, kolik korun za rok takhle prochlastám, teď mi spíš šrotovalo v hlavě, jestli náhodou nejsem alkáč. Myslím, že nejsem. Sám doma jsem si totiž panáka nikdy nedal. […]

Read more "DÁT SI S NĚKYM PANÁKA"