Docela dlouho jsem netušil, že mám tuhle superschopnost. Vod šestnácti jsem chodil se Zuzkou. Znáte to, velká gymplácká láska, co vydrží navždycky, ledaže by nevydržela. Po deseti letech najednou konec; to, že Zuzanka půl roku před koncem medicíny řekla, že na titul mrdá a bude radši dulou, bych asi vydejchal, byť mi to přišlo švihlý jak ten její pozdrav sumci. Když mi ale začala navíc vysvětlovat, že prací pro reklamní průmysl si kurvim karmu, ovšem jednim dechem dodávala, že bychom měli kupovat už jenom bio proseko za pětibábu sedmička, pochopil jsem, že je čas udělat Zuzance pá pá.

Řikám si, jestli pak byla zklamaná. Žádný srovnání neměla, přišli jsme o to spolu a nevěrná mi nebyla, věřim, takže asi očekávala, že to tak maj všichni. Ale co, dala se na všelijaký zen-buddhismy, taiči-šiacu-wasabi a jiný otvírání čaker, tak je možný, že jí to ani nechybí.

No, mě to každopádně asi mohlo napadnout, i když jsem ještě byl se Z. U mužskejch pornoheců se dá předpokládat spíš nadprůměrný vybavení a já při sledování prasáren nikdy necejtil pocit méněcennosti.

Že to neni špatný, jsem pochopil, když jsem se vyspal s druhou holkou v životě. “No to si děláš prdel,” řekla, když jsme se svlíkli. Nechápal jsem, vo čem mluví, a když jsem to pochopil, dali jsme si klasickej porno dialog “ten se tam nevejde” a “ale vejde” a já začal zvolna chápat, že bych na svýho fotra nemusel bejt nasranej. On byl teda už v tu dobu mrtvej, ale došlo mi, že si nejspíš svoji pověst děvkaře zasloužil kvůli svýmu vercajku, kterej jsem zjevně podědil.

Měl jsem pak několikaletý období, kdy jsem holky bral šturmem; jak se ukázalo, na holčičích mejdanech se probírá ledacos a zvědavost často fungovala jako nejlepší reklama. A samozřejmě si nemyslim, že ze mě velký péro dělá lepšího člověka, ale jistou konkurenční výhodu mi dává. Jasně, znám ty články z časopisů, že na velikosti nezáleží. Jak jsem ale poslouchal a pozoroval ženský, se kterejma jsem spal, přesvědčilo mě to, že na velikosti kurva záleží.

Co mám bar, dal jsem si závazek, že na to seru; osazenstvo baru je podobnej kolektiv jako reklamkářskej oupnspejs nebo školní třída a každej ví, že je píčovina chodit s kolegyní nebo s třídní učitelkou.

Ale furt se to občas hodí. Občas totiž zabloudí cizinec, co chce zkazit mírumilovnou atmosféru, jakou dokáže vytvořit ta parta alkáčů, co ke mně chodí. Když vidim, že se nějakej takovej dostává do konfliktu s někym z mojí party, stačí přijít ke stolu a oznámit drahý náplavě, že jestli si chce někym poměřovat čůro, tak by měl především se mnou a plesknu s ním vo stůl. Zatim to fungovalo dycky.

A jako promo to koneckonců fachá taky. Jako jasně, dal jsem si ten závazek, že nebudu prcat s holkama, co jim prodávám alkoholy. Ale že ho s tim svym požehnáním občas poruším, je asi pochopitelný.

8 thoughts on “ ŽE MÁM VELKÝ PÉRO ”

  1. Jako mladá holka o tématech co píšete často přemýšlím 😄 A musim rict ze s jakou obratností dokážete psat o te největší blbosti ? To je na nejakou cenu toto ! Bavíte me , jen tak dal 🙂

    To se mi líbí

  2. Pingback: VANA – PDPSN

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s